BERNARDYNKLUB.CZ

Koupě štěněte

Rozhodnete-li se pro koupi štěňete, je důležité si uvědomit, zda-li jste ochotni věnovat mu svůj čas a také část svých finančních příjmů. Nejedná se tak o cenu štěněte, na tuto částku jste zřejmě připraveni. Vlastnit psa neznamená ho pouze koupit, ale starat se o něho a živit jej po celý jeho život. Počítejte nejen s náklady za krmení. Přesto se nenechte vystrašit tím, že má mnoho lidí představu o tom, že bernardýn potřebuje metráky krmení. Co se týče množství krmiva, tak je to srovnatelné nebo o něco málo více než potřebuje většina psů velkých plemen. Dokonce mnoho chovatelů by Vám potvrdilo, že by uvítali, kdyby jejich bernardýn žral více. Nejde tak o množství jako je třeba dbát na kvalitu a to předevšm v prvních dvou letech života psa. Dále budete čas od času platit za výbavu (obojek, vodítko, hračky, misky, kleště na drápky apod.) a veterinární péči (i u zcela zdravého psa). Tyto náklady jsou určující, tolik Vás pes bude opravdu stát, ne částku, kterou zaplatíte za štěně.

To, že máte vhodné podmínky pro vlastnictví bernardýna jste již jistě zvážili, stejně tak jako finanční náklady. Mezi nejvhodnější podmínky pro bernardýna patří rodinný dům s dobře oplocenou se zahradou. Představa o psu na řetězu je už snad dávno překonaná. Pokud jste skutečně došli k závěru, že si psa pořídíte, je více než dobré, aby s pořízením psa souhlasila celá rodina.

Psa nebo fenu?
Čeká Vás rozhodnutí zda psa nebo fenku. Jste-li již předem rozhodnuti, že nebudete chtít mít v budoucnosti štěňata, tak to nutně neznamená, že si musíte pořídit psa. To, že fena musí mít minimálně jednou za život štěňata je pouhou pověrou. Obecně vlastnictví feny přináší dvakrát do roka období, kdy musíte fenku během hárání výrazněji hlídat před psy (pokud se nerozhodnete pro sterilizaci feny). Ovšem stejně tak vlastnictví psa přináší starosti ve chvílích, kdy se hárá fena sousedovi. Pokud tedy z chovatelských důvodů netoužíte po feně nebo naopak po psovi je vhodnější vybírat podle jiných kritérií, jako je exteriér, zdravotní stav, serióznost chovatele atd.

Krátkosrstý nebo dlouhosrstý?
Svatobernardský pes má dvě variety a to krátkosrstou a dlouhosrstou. Krátkosrstý bernardýn je ten původní. Dnes častěji chovaný dlouhosrstý bernardýn byl vyšlechtěn pravděpodobně přikřížením novofundlandského psa. Dlouhosrstí jedinci vyžadují výrazně častější péči o srst než krátkosrtstí. Doporučuje se dlouhosrsté bernardýny vyčesávat jednou týdně, během línání samozřejmě každý den. Obě variety mohou být chovány celoročně venku (za předpokladu kvalitní boudy, kde bude sucho a bezvětří). Paradoxně snáší zimu krátkosrstý bernardýn lépe než dlouhosrstý. Proto byli dříve v průsmyku Sv. Bernarda chováni krátkosrstí psi. Ve sněhu se krátkosrstí lepé pohybují narozdíl od dlouhosrstých, kterým se srst obaluje právě sněhem a v tlapkách mezi prsty se tvoří „sněhové kuličky“. Vysušit krátkosrstého bernardýna je jistě také mnohem snadnější než dlouhosrstého. Pro výstavy je pak třeba skutečně kvalitní krátkosrstý pes, protože jak jeho krása, tak sebemenší chybička jsou patrné na první pohled a nic se nedá skrýt do dlouhé srsti. Obě variety jsou krásné a pozoruhodné. Obě varienty mají své obdivovatele. Je jen na vás, ke kterým se přidáte vy.

Průkaz původu není důležítý jen pro ty, co chtějí na výstavy nebo chovat
Jelikož jste na stránkách klubu svatobernardských psů, předpokládá se, že jste se rozhodli pro pořízení štěněte s průkazem původu (PP). Ono totiž pořídit si tak zvaného „bezpapíráka“ se nemusí vyplatit. Mnoho lidí, co to udělalo by mohlo vyprávět, proč si později koupili psa s PP. Lpění na průkazu původu není žádným projevem snobství, ale snahou udržet zdravý a dobrý chov. „Papírový“ chov je založen na cílevědomné plemenitbě, kde se dbá na zachování biologického zdraví každého jedince se snahou odchovat štěňata odpovídající standardu plemene s patřičným charakterem. Z chovu jsou pak selektováni nevhodní jedinci, kteří mají výrazné exteriérové, charakterové či zdravotní nedostatky. Naopak v bezpapírovém chovu nikdy nedochází k fundovanému výběru vhodného spojení, nedbá se na charakter a nikdo neřeší a mnohokrát ani nemůže samotnou příbuznost. Údajně čistokrevné psy bez průkazu původu většinou nabízejí lidé, kteří chtějí mít minimální náklady a maximální zisk a záleží jen na budoucím majiteli, zda jejich slovům uvěří. Kupující by se neměl nechat oklamat nabízením „nadpočetného štěněte“ z rádoby papírového vrhu. Dnes již termín „nadpočetné štěně“ takřka neexistuje! Feně mohou být ponechána všechna štěňata, která jsou ve velmi početném vrhu přikrmována uměle (dnes je velmi mnoho kvalitních náhražek psího mléka). Všechna odchovaná štěňata po chovných rodičích mají nárok na vystavení průkazu původu a to i ta, která nemají např. předepsané barevné znaky! Průkaz původu není dokladem o kvalitě štěněte, ale o jeho původu!
Chovatel je povinen předat PP štěněte kupujícímu bez zbytečného odkladu poté, co jej obdržel z příslušného pracoviště plemenné knihy ČMKU, kterým byl PP vystaven. Plemenná kniha ČMKU vystavuje PP během cca dvou měsíců. Proto většina chovatelů zasílá PP novým majitelů „doporučeně poštou“ ve věku cca 4 měsíců štěněte. Cena štěněte vždy zahrnuje PP, proto není možné, aby chovatel později ještě požadoval zaplacení samotného PP.

Cena štěněte
To, na co byste se měli chovatele ptát až jako poslední, je cena štěněte. Než chovatel dospěje k tomu, že Vám může nabídnout zdravé perspektivní štěně, musí ujít pěkný kus cesty a vynaložit nemalé náklady:

registrace chovatelské stanice (vystavení certifikátu o chráněném názvu)
bonitace rodičů (výstavní poplatky, cestovní náklady)
náklady spojené s krytím (krycí listy, úhrada krytí – čím kvalitnější pes tím vyšší částka, cestovní náklady)
maximální péče o březí fenu a o štěńata
zajištění veterinární péče k porodu
dokumentace štěňat (průkaz původu, Pet Passport)
tetování nebo mikročip
základní očkování štěněte
opakované odčervení štěněte

Do ceny štěněte se promítají i náklady za krytí: jistě je rozdíl, jede-li chovatel za nejbližší roh anebo do zahraničí (ptejte se, proč chovatel volil právě toto spojení). Do ceny konkrétního štěněte se promítá řada vlivů, především jde o kvalitu vrhu a o to, v jakých podmínkách žijí (režie spojená s chovem je u jednotlivých chovatelů opravdu rozdílná).
Cena bernardýna v ČR je pro kupující příznivá a ve srovnání s jinými plemeny až nízká uvědomíme-li si kolik starostí a finančních nákladů přináší odchov jednoho vrhu bernardýnů. Velké rozdily v ceně za štěně bernardýna v jednotlivých chovatelských stanicích jsou dány jak kvalitou štěňat a jejich rodičů, „jménem“ samotného chovatele, tak i vydanými náklady na odchov vrhu štěňat.

Výběr štěněte
Samotnému výběru štěněte předchází výběr chovatele. Každá chovatelská stanice má jiné spojení a především jiné priority v chovu bernardýnu. Musíte se zamyslet, co je prioritní pro vás. Samozřejmě je také dobré, aby vám byl sympatický i chovatel. Protože zvláště nový majitel potřebuje v budoucnu často kontaktovat chovatele a požádat ho o radu. Nedivte se, pokud vám bude chovatel klást otázky týkající se trochu i vašeho soukromí. Důvodem jeho zájmu je jen to, aby se štěňata dostala do vhodného prostředí, což ukazuje spíše na jistou serióznost takového chovatele.

Když nebudete chtít chodit se psem po výstavách, to ještě neznamená, že je pro vás škoda pořídit si psa po výstavně úspěšných rodičích. Když se pes několik sezón úspěšně prezentuje na výstavách je tak trochu i zárukou dobrého zdravotního stavu i charakteru. Naopak, chcete-li si pořídit přímo šampióna, musíte si uvědomit, že ani nejlepší možné spojení vynikajících rodičů není stoprocentní zárukou, že všechna štěňátka budou také výstavně úspěšná.

Seriozní chovatel vás seznámí s rodiči, představí vám nejen celý svůj vrh, ale také ostatní psy, které chová. Štěně v době odběru (cca osm týdnů) má být správně min. 1 x očkované a 3 x odčervené. Samozřejmě také tetované nebo i čipované. Průkaz původu vám chovatel většinou zasílá dodatečně poštou.

Štěně a dospělý bernardýn
Odchov štěňat je náročný a v žádném případě není levnou záležitostí. V šesti týdnech může vážit i 6 kg, v osmi týdnech 8–9 kg. Štěně a mladý pes bernardýna potřebuje kvalitní stravu a ne příliš mnoho pohybu. Tím samozřejmě chceme říci, že chodit do společnosti, na procházky do lesa či do města potřebuje, ale není psem pro velmi sportovní rodinu či náruživé turisty. Ani v dospělosti nepotřebuje hodně pohybu s velkou zátěží, ale pravidelný a vyvážený pohyb, nejlépe procházky přírodou. Není potřeba se každým dnem strachovat, zda jste nepropásli potřebnou socializaci (zvykání na neznámo). Je velmi přizpůsobivý a poměrně snadno se vyrovnává se vším novým. Každopádně je vhodné ho seznámit již ve štěněcím věku se všemi domácími zvířaty, a vysvětlit, jak se k nim má chovat.

V mladém věku je hravý, veselý, dovádivý až bouřlivý, připravený chytit se kdejaké lumpačiny, která je mu nabídnuta. Jak se pomalu stává dospělým zklidní se, začne být více sebevědomý, ale zároveň si ponechá dobrosrdečnost a vlídnost. Nikdy není agresivní či zlostný. Ač je většinou velmi dobrý hlídač, mimo své teritorium je velice přátelský. Dokáže být ostražitým hlídačem. I když zbytečně nevstává, přesto mu nic neunikne. Objeví-li se známý člověk, zůstává naprosto klidným, proti příchodu cizího člověka rychle zasáhne. Zbytečně neštěká a to ani tehdy, štěkají-li zbůhdarma psi ze sousedství. Má znamenitý místní orientační smysl a vynikající sluch.

Doslova miluje děti a je k nim někdy až přehnaně tolerantní. Proto je zapotřebí omezovat spíše děti v jejich chování, než kontrolovat chování bernardýna k nim. Nebezpečná jim může být pouze jeho velikost, váha a tak trochu jistá nemotornost. Právě díky těmto „vlastnostem“ potřebuje včasnou výchovu a základní výcvik. I když je zapotřebí hodně času a pevných nervů, s velkou dávkou důslednosti, ale také lásky, vychováte z něho vynikajícího, poslušného, rodinného psa. Učí se spíše pomaleji, ale naučené jen tak nezapomene. Velmi dobře chápe pocity svého pána, ale také umí „říci“ co chce, potřebuje, nebo cítí on. V dospělosti se většinou drží v těsné blízkosti svého pána a nejeví známky přílišné samostatnosti. Přestože se dnes pro svou přílišnou mohutnost již k záchranářské činnosti nehodí, je stále velmi silný a budete-li mít chuť, můžete ho naučit tahat vozík či v zimě sáně.

Nepotřebuje zateplenou boudu, ani jiná opatření před mrazivým počasím, neboť je velice odolný a přímo nadšený z jakéhokoliv množství sněhu. Horké letní měsíce snáší podstatně méně dobře. Má rád kolem sebe hodně prostoru k bloumání a polehávání po zahradě.

Není bernardýn, který by opravdu nahlas nechrápal. Když k tomu přičteme jeho velikost a potřebu obývat co nejchladnější místa, je nutné konstatovat, že do bytu je opravdu nevhodný. Lidskou společnost nutně potřebuje, doslova bez ní nemůže žít, když ho tedy jednou za čas – na pár hodin vezmete domů, bude vám jistě vděčný.

Tím, že má zpravidla volnější spodní víčko, má větší sklony k entropiu či ektropiu. Dlouhosrstí bernardýni mají ektropium o poznání častěji, než krátkosrstí. Ne zcela ojediněle se objevují záněty spojivek a u většiny jedinců je pravidelná péče o oči nutností. Podle výzkumů provedených v USA má více než polovina populace bernardýnů pozitivní výsledek rentgenu kyčelních kloubů, což je dáno jeho velikostí, mohutností a velmi rychlým růstem v mladém věku (z knihy: Domácí lékař vašeho psa, E.Allan, R.Bloog, Cesty, 1999).

Ideální poměr kohoutkové výšky k délce je 5:6, na což je kladen velký důraz. Výška psa je stanovena na 70 – 90 cm, pro fenu 65 – 80 cm. Vyšší psi se tolerují pouze za předpokladu, že jejich vzhled je celkově harmonický. Na první pohled musí být zřejmé, zda se jedná o fenu či psa. Jejich váha je opravdu poměrně rozdílná, pouze orientačně se pohybuje u fen kolem 60 –70 kg a u psů 70 – 90 kg.

Galerie

přihlásit